Byl jeden chlapec, říkejme mu třeba Igor. A ten Igor byl už od dětství úplný idiot. Ve škole ho nikdo neměl rád, neměl ani žádné kamarády. Ale nejvíce ho nesnášely učitelky. A jednoho dne, při výuce, mu jedna učitelka řekla, že je debil, naprostý idiot a nikdy z něj nic nebude.
Igorova matka se rozčílila, vzala Igora z té školy a zapsala ho do jiné školy v jiném městě.
Uplynulo 20 let a ta samá učitelka onemocněla se srdcem. Mohla jí pomoci jen operace, kterou mohl provést jen jediný kardiochirurg. Učitelka se dlouho rozhodovala, ale jelikož byla operace opravdu poslední možností, nakonec s operací provedenou tím doktorem souhlasila.
Operace se naštěstí podařila a učitelka projevila přání, že by se chtěla se svým zachráncem setkat a poděkovat mu. Když vešel k ní do pokoje, podívala se na něj a nemohla vydat jedinou hlásku, jediné slovo. Její zrak matněl až najednou umřela.
Kardiolog, lékař, se tomu divil. Otočil se a uviděl..
Igora, který tam byl uklízečem. Ten debil vypojil kyslíkový přístroj, aby mohl zapojit vysavač.
Pekna necakana, ale logicka pointa.